Dvacet lidí se rozchází do pole nebo do lesa. Každý si hledá klidné místo. V dálce ještě zní rytmus
indiánských bubínků a v hlavě se opakují slova: “Kráčíte cestou učitele. Budete naslouchat a pozorovat to, co je odhalováno." Každý z nich po chvíli usedne, zavře oči a ponoří se hluboko do sebe. Meditace začíná. “Nejprve jsem cítil nepohodlí. Seděl
jsem na kameni a nemohl se zklidnit. Vadila mi tráva, brouci, mouchy i praskot větví. Až po deseti minutách se mi podařilo ovládnout rozbouřené smysly natolik, že jsem dokázal vystoupit za svého já a sledovat tok myšlenek, které se mi honily hlavou.
Díval jsem se do “tunelu" zapadajícího slunce a vystoupil ze své "aktuální" mysli. Jako by se mé vědomí zdvojilo. Sledoval jsem, co se mi odhaluje ve formě vzpomínek, asociací, vidění. Každý symbol se mi zdál důležitý... A najednou jsem si uvědomil věci,
které mi dříve nikdy nedošly. Vnímal jsem kořeny svého rodu a odpovědnost k předkům. Cítil jsem hlubokou a pevnou nit, která mě svazuje s vlastními dětmi. Nic jiného není tak pevné. Jim musím všechno předat," vrací se k hlubokému osobnímu zážitku Martin
Nový, který se na podzim zúčastnil kurzu rozvoje osobnosti a poznání sebe sama, jehož součástí byl také nácvik indiánské meditace.
Cesta ke svému já
Meditace je po staletí součástí šamanských rituálů amerických indiánů. Šamani tím dosahovali zvláštního
stavu osvobození, ve kterém putovali hluboko do sebe, kdy si uvědomovali nejskrytější příčiny a souvislosti. Jak vysvětluje antropoložka Angeles Arrienová ve své knize Archetypy šamanské tradice, meditace je příležitost objevit určité stránky nás samých.
Může být chápána jako portál s trojími dveřmi - dosahuje vzpomínek a asociací, funguje jako most mezi vnějším a vnitřním světem a odhaluje božské stvoření v nás.
Indiánská tradice pracuje s meditací blíže k praktickému využití, k hledání a nalézání. Proto může být pro mnohé bránou do změněného stavu vědomí, ve kterém přináší odpovědi na nejrůznější otázky. Indiánská meditace využívá také nejrůznější
polohy. Například pro další rituál vizionáře je nejvhodnější meditace v chůzi - kdy si vědomě zvolíme určitou otázku, necháme ji odeznít a pak pozorujeme, co je nám během chůze odhalováno. Nemusí to být vždycky dvakrát příjemné. Ale pokud je člověk ochoten
vstoupit do tohoto stavu mysli naplno, může očekávat silný zážitek.
Dvakrát denně na lačno
Meditace, která je však spojena především se světem asijských klášterů, u nás měla dlouho nálepku
šarlatánství. Ostatně jako všechno, co nebylo možné vysvětlit marxistickými vědci. Přestože hraje menší roli třeba i v křesťanství (rozjímání), tradičně je spojována hlavně s buddhismem a hinduismem.
Pokud se oprostíme od náboženských systémů a ponecháme meditaci samu o sobě, jde vlastně o jakousi duševní hygienu či cvičení, které má až neuvěřitelnou škálu pozitivních dopadů. A to jak na psychickou, tak i fyzickou stránku člověka.
Dnes je přínos již vědecky potvrzen a řada lékařů meditaci doporučuje jako součást léčby - třeba při neurózách, migréně, depresi či nespavosti. Ale v posledních letech se s ní experimentuje také při drogové závislosti, léčení alkoholismu či dokonce při
rakovině. Zvláště je doporučována v okamžicích, kdy musíme žít s bolestí. Umožňuje nám získat nad bolestí kontrolu a lépe se s ní vyrovnat. Meditace nabízí obrovskou výhodu při léčení duševních problémů - nemá žádné vedlejší účinky a na rozdíl od léků
nijak nezatěžuje organismus. Navíc je zadarmo a dávkuje se podobně jako léky: dvakrát denně na lačno.
Proč tedy léky už dávno nenahradila? Problém je v tom, že si do určité míry musíte pomoci sami. Nestačí si vzít v určený čas antibiotika a čekat, až za vás problém vyřeší. Pokud se chcete léčit meditací, musíte tomu obětovat spoustu
času. Jedná se totiž o pozvolný a někdy i velmi dlouhodobý proces, jehož výsledky hned nevidíte, leckdo proto rezignuje.
Heuréka!
Jak meditovat? Na tuto otázku téměř neexistuje odpověď. Způsobů jsou totiž stovky - při některých
se můžete modlit, při jiných tancovat, cvičit, donekonečna “drmolit" mantry či třeba jen chodit po horách s hlavou v nebesích. Samotná technika totiž není nejdůležitější, hraje se jen o stav, který pomáhá navodit.
Všechny způsoby zvyšují koncentraci a vedou k ovládání mysli. Ostatně často lze přirozeně meditovat a ani o tom přímo nevědět. Například při koncertu vážné hudby může být člověk natolik zklidněn, že se vnímání zastaví a vy se dostanete
až kamsi za své aktuální myšlenky. Nebo při dlouhé klidné procházce, kondičním běhu či kvalitní, alespoň hodinové masáži. V takových situacích se často stává, že vás najednou napadne i řešení problému, který jste měsíce nemohli rozluštit. Během meditace
je totiž mysl otevřená inspiraci. Ale pozor. Jedná se o samovolný proces. Do meditace nelze vstoupit s tím, že od ní něco konkrétního očekáváte. Třeba vynález, novou báseň či chytlavou melodii. Meditace není uvažování o problému. Je to přesně obráceně.
Při meditaci vás může řešení napadnout právě ve chvíli, kdy o tom vůbec nepřemýšlíte. Přichází nikoli analýzou, ale jakousi vnitřní intuicí. Navíc platí jeden paradox. Meditace v nejčistší formě nastává právě ve chvíli, kdy se zbavíme všeho chtění. Vědomou
myslí se stav vrcholné meditace nedá přivolat. Přichází spíše jako odměna. Jako vědomí bez myšlenek a bez hranic, jako splynutí s podstatou. Vždyť i samotný Buddha, v jehož stopách dnes kráčejí miliony následovníků, prohlásil po svém osvícení: “Našel
jsem to až tehdy, když už jsem nehledal."
>> Musíte se napřed zbavit veškerého chtění <<
Vypnutý mozek
Meditaci můžeme běžně využívat především jako prostředek psychohygieny. Nabízí nám cestu mimo
mysl. Za naše já. Mozek je totiž neustále zapojen a přebíhá od jedné myšlenky ke druhé, přičemž současně vyhodnocuje všechny informace přicházející smysly. Bezcílně se zabývá vzpomínkami na minulost, přemýšlí o budoucnosti, vybavuje si sny a další obrazy,
čímž vlastně neustále plýtvá energií.
Jen když se dokážete uklidnit a vypnout “aktuální příjem smyslů", když zrovna mysl neruší žádné myšlenky a emoce, jste schopni jasně vidět to, co je podstatné a v běžném stavu vědomí skryté. Meditovat znamená poznávat při zastavené
rozumové aktivitě.
Při pravidelné meditaci bude vaše mysl soustředěnější, více se poznáte a snadněji budete ovlivňovat své chování. Zmenšuje se celková podrážděnost, navozuje pocit uklidnění. To jedna stránka věci, spíše praktická. Druhá, poněkud nadneseně
můžeme mluvit o mystické, je jakýsi vnitřní klid a radost, který vás při dlouhodobějším praktikování prostoupí.
Ale vraťme se k praktickému přínosu meditace v každodenním životě. Meditace dokáže zmírnit napětí a psychické zatížení, které způsobuje stres. Proto patří mezi velmi účinné nástroje duševní hygieny, podobně jako pravidelný sport, jóga,
relaxace či sauna. Meditace současně pomáhá zmírňovat rozpor mezi vytížeností pravé a levé hemisféry mozku a pomáhá obnovovat jejich rovnováhu.
Její účinek má dlouhodobou platnost. Není to samozřejmě tak, že stačí jednou týdně meditovat, a jste imunní proti stresu. Pokud chcete viditelné výsledky, je třeba meditovat pravidelně, alespoň jednou denně zhruba 15 až 30 minut. Lepší
je pak meditace dvakrát denně - což je však při současném způsobu života značné časově náročné. Většina lidí dává přednost ranní meditaci po probuzení, kdy je mysl jasná a klidná, nebo večernímu rozjímání. Právě změna dne a noci při svítání a stmívání
je považována za posvátný čas určený pro meditaci.
Život na 200 procent
Spousta lidí se domnívá, že meditace může změnit jejich osobnost. Bojí se nějakého mystického zážitku, který je “očaruje", ale to je silně zkreslená
představa. Je sice pravda, že v počátečním období meditace se mohou objevit určité “ošklivé" prožitky, ale ty souvisejí spíše se zbavováním se různých “nepotřebných" nánosů. Jinak však k nějaké zásadní proměně dojít nemůže. Meditace je cestou do duše,
takže v konečném důsledku poznáváte pouze sebe. Neexistují žádné předepsané či správné zážitky. Meditace je naprosto individuální a liší se u každého tak, jako se liší třeba hudební vkus či sportovní talent.
Právě zájem o poznání sama sebe vynesl v 60. letech minulého století meditaci do popředí zájmu umělců a revoltující mládeže. Vedle drog navozujících změněné stavy vědomí rostla i móda zenového buddhismu a nejrůznějších forem meditace.
Její sláva stoupla zvláště poté, kdy do Indie odjeli meditovat Beatles. Přestože později zájem poněkud ochabl, meditace se stala nedílnou součástí relaxačních technik a psychohygieny, která zbavuje stresu či dalších civilizačních nánosů. V USA například
třetina velkých firem nabízí svým zaměstnancům meditační kurzy. Přestože financování podobných aktivit stojí společnosti nemalé peníze, jejich personalisté a manažeři už dávno vědí, že se jim náklady brzy vrátí zpět.
U absolventů kurzů totiž dochází k rapidnímu poklesu nemocnosti a úrazovosti (až o 70 procent) a současně se prý až dvojnásobně zvyšuje produktivita práce.
Jak meditovat
1. Místo a čas
Vyberte si správnou dobu - nejlepší je soumrak či úsvit. Najděte si klidné a tiché místo. Může to být doma nebo v přírodě, ale nemělo by vás nic vyrušovat.
V každém případě vypněte telefon.
2. Správná poloha
Pohodlně si sedněte. Doporučuje se poloha lotosového květu, ale můžete sedět i v tureckém sedu. Měli byste mít rovnou páteř a zvednutou hlavu. Pokud se v sedu neuvolníte, můžete případně ležet na zádech.
3. Uvolnění
Pokuste se uvolnit. Můžete vyzkoušet metodu relaxace, kdy si v lehu uvědomujete každou část těla a snažíte si ji uvolnit, zbavit napětí.
4. Opakujte mantru
Začněte meditovat. Nejvhodnější pro začátečníky je použití posvátné fráze - mantry. Vyberte si nějakou známou mantru, která se vám libí (nebo si ji vymyslete), a opakujte ji stále dokola - nejprve nahlas a později v duchu. Jiný způsob
nabízí soustředěné pravidelné dýchání. Do stavu meditace vás může dovést také upřený pohled do plamene svíčky.
5. Nechte plynout myšlenky
Pokud se vám v hlavě honí myšlenky, nesnažte se je silou vůle zapudit. Nechte je plynout a soustřeďte se buď na opakování své mantry, nebo na dýchání. l když se vám zdá, že se nic neděje, vydržte.
6. Vnímejte účinky
Meditace nekončete náhle, ale pozvolna. Zkuste pozorovat svou mysl a snažte se zachytit a uvědomit si účinky meditace, ať už jsou fyzické či psychické.
Tajemství manter
Zvuk představuje formu energie a proto není divu, že opakovaná “zaříkávací" formule se stala téměř synonymem meditace. Tak jako spáchaný hřích byl v
křesťanství potrestán odříkáním dvaceti “zdrávasů" a třiceti “otčenášů", mají mantry důležité místo v hinduistické i buddhistické meditaci. Začátečníkům se doporučuje, aby mantry nejprve vyslovovali nahlas, a až později přešli do šepotu či do jejich
nekonečného opakování v duchu. Pro příklad představujeme některé známé mantry.
ÓM
Tento výraz je považován za kořen všech zvuků, ale současně také za podstatu myšlenek. Ó začíná hluboko v těle a postupně stoupá vzhůru, zakončené vibrujícím M, které rezonuje v hlavě. Dvacet minut opakování slabiky ÓM přináší dokonalou
relaxaci celému tělu.
GATÉ GATÉ PARAGATÉ PARASAMGATÉ BODHISVÁHÁ
Mantra, jejímž poselstvím je zvěst, že nekonečnost a dokonalost je tady a teď, všude okolo nás. V překladu zní: “Tomu, co je za vším, co je mimo vše, a dokonce i za tím, co je za vším. Osvícení věnuji svůj zpěv."
HARE KRIŠNA HARE KRIŠNA KRIŠNA KRIŠNA HARE HARE HARE RÁMA HARE RÁMA RÁMA RÁMA HARE HARE
Jedna z nejslavnějších manter oslavuje Krišnu - dítě a Rámu - zralého muže. V doslovném překladu znamená: “Sláva Krišnovi, sláva Rámovi."
GLORIA GLORIA IN EXCELSIS DEO GLORIA GLORIA HALELUJA HALELUJA
Křesťanská latinská mantra vyjadřující vděčnost a pokoru, v doslovném překladu zní: “Sláva Bohu na výsostech."
KIOATE LEINOU LEINOU MOJHOJTE HAJENO HAJENO HAJENO
Indiánská mantra severoamerických šamanů znamená poctu slunci. V překladu říká: “Jsme všichni v jednotě se Sluncem, kráčíme v kruhu za ním." Pokud se zpívá česky, používá se překlad: “Jsme jedno nekonečné slunce, navždy, navždy, navždy."
Kdo propadl meditaci
Qeorge Harrison
Kytarista Beatles miloval indickou hudbu a zajímal se o východní náboženství. V roce 1967 přemluvil ostatní členy Beatles, aby odjeli do Indie meditovat a očistit se od drog. Harrison později přestoupil k hinduistické víře a meditoval
i deset hodin v kuse. Po jeho smrti v roce 2001 nasypali pozůstalí popel z jeho těla do posvátné řeky Gangy.
David Lynch
Kultovní americký režisér medituje už třicet let dvakrát denně hodinu. Je také “žákem" známého gurua Maharišiho, stejně jako byl Harrison. Motivy meditace a vnitřního vidění využil ve svém slavném televizním seriálu Městečko Twin Peaks,
který právě letos na podzim opakovala Česká televize.
Igor Chaun
Český režisér a dokumentarista o sobě tvrdí, že až v buddhismu našel odpověď na otázky, které mu nedokázalo zodpovědět křesťanství. Chaun strávil řadu týdnů v buddhistických klášterech, seznámil se s tibetským vůdcem dalajlámou a natočil
dokument o Tibetu.
Vladimír Páral
Oblíbený český spisovatel medituje už spoustu let, ať už doma, nebo v přírodě. Meditace mu přináší prožitek čistého štěstí. Buddhismus podle muže vychovaného v křesťanství není otázkou víry, ale spíše způsobem, jak být v určité chvíli
(nebo celý život) šťastný, a to často i bez konkrétní příčiny.
Saša Gedeon
Mladý český režisér se začal věnovat studiu meditačních technik, aby dokázal ovládat svou mysl. Už před osmi lety prošel hinduistickým meditačním kurzem, kde se naučil základní praktiky meditace. K meditaci se stále vrací a tvrdí,
že mu pomáhá jak psát, tak bojovat s leností.
Richard Gere
Praktikuje tibetský buddhismus už více než dvacet let. Meditace mu přinesla vnitřní klid a větší schopnost milovat. Gere je známým bojovníkem za svobodu Tibetu, finančně podporuje dalajlámu, se kterým také několikrát osobně meditoval.
Právě při meditacích s dalajlámou cítil největší duchovní energii.
Co se děje v mozku
(Zdroj: Časopis Instinkt, Autor: Libor Budinský)
Texty z obrázku
Teprve nedávno vědci objevili metodu, která spolehlivě vysvětluje, co se děje v mozku při meditaci a proč je meditace tak účinná. Pomohl jim elektroencefalograf, který
zaznamenává mozkové vlny. Lidský mozek pracuje ve čtyřech frekvenčních pásmech. Při běžné denní aktivitě, kdy je mozek permanentně napjatý, převažují beta vlny. Pokud je mozek uvolněný a klidný (člověk má zavřené oči), naladí se alfa vlny. Při lehkém
spánku se sny převažují théta vlny a při hlubokém spánku delta vlny
Trénování meditace
Po 8 týdnech meditace byly zaznamenány výrazné změny mozkových vln.
Parietální lalok
Senzorická oblast. Tato část mozku vyhodnocuje informace o okolním světě, orientaci v čase a prostoru. Během meditace se tato aktivita v mozkovém laloku sníží.
Frontální lalok
Centrum intelektu. Toto je nejvyvinutější část mozku, zodpovědná za myšlení, plánování a emoce. Během meditace má přední kůra mozková tendenci “vypnout", zklidnit se.
Thalamus
Brána našich smyslů. Tento orgán zaměřuje naši pozornost tím, že přivádí data hlouběji do mozku. Meditace snižuje proudění přicházejících informací na minimum.
|
