Poslední cesta Pohodlně
se posadíme, nebo položíme, zvolníme
dech, uklidníme mysl a postupně uvolníme
celé tělo. Naposledy uvolníme oční
víčka. Náš dech je klidný, hluboký
a pravidelný. …..
Vydáváme
se na pouť, která nás poučí o nás
samých. ….. Vše, co se dozvíme je
pouze pro naši potřebu a záleží jenom
na nás, zda se o svou zkušenost s
někým podělíme.
Soustředíme
se na svůj dech. S každým nádechem
přijímáme vždy kousek Božského a každým
výdechem odchází vždy kousek našeho
malého já. Chvíli uvolňujeme tělo
dechem a potom se vydáme na cestu.
…..
Vstupujeme
na prašnou cestu, která vede mezi
poli a dovede nás až k místu, kde
stojí osamělý strom a na něm sedí
náš oblíbený pták ….. zde prašná cesta
končí a před námi se rozprostírá nedozírné
pole písku. ….. Náš oblíbený pták
se vznáší do výšky a my zjistíme,
že vidíme jeho očima, jak sami sebe,
tak i někde v dáli zář. Vydáváme se
přes poušť k tomuto bodu. …… Během
této cesty si položíme otázku. PROČ
? …………. Stále kráčíme pískem až si
odpovíme na otázku, zjistíme, že tato
záře vychází a zahaluje vrchol malého
kopce, který se před námi objevil.
…………… Náš průvodce pták se s námi
rozloučí a usedá na kámen nedaleko.
Dále pokračujeme sami. ……. Na vrcholu
kopce je malá planinka a na ní stojí
dva obrovské kameny se třetím přes
ně. Tvoří jakousi bránu, kterou se
může projít, a která nám otevírá cestu
ke svému Božskému Já. Když přijdeme
blíže, zjistíme, že tuto bránu uzavírá
křišťálová stěna. Abychom mohli projít
skrz, je zapotřebí mít ve svém srdci
čistou bezpodmínečnou všeobjímající
lásku. ………. Komu se podaří projít,
ten se mnohé dozví ...…. i to, kdy
odejít. ….. Zpátky už trefí, protože
ví. …….
Komu
se nepodaří projít, nechť setrvá v
modlitbě, s pokorou poděkuje a vydá
se na zpáteční cestu, při které ho
doprovodí jeho okřídlený průvodce.
Tato, zkušenost vám dává inspiraci
k další práci. Až budete mít pocit,
že jste připraveni, vydejte se na
cestu znovu.
Pomalu
začneme pohybovat prsty u nohou, potom
u rukou, protřeme si dlaněmi obličej
a oči, probereme se tady a teď na
své židli nebo lehátku.
Vítej
člověče
|