PELYNĚK BROTAN ("BOŽÍ DŘEVEC")
Hvězdnicovité (složnokvěté)
Artemisia abrotanum L.
Asteraceae (Compositae)
 |
|
Polokeř, bohatě rozvětvený, 50 - 120 cm vys., převážně ± lysý, příjemně citrónově vonný. Stonky jsou přímé, nahoře latovitě větvené, s větévkami bylinnými a hustě
listnatými. Listy jsou střídavé, kratičce řapíkaté, se zřetelnými poševními oušky, s čepelemi v obrysu vejčitými až vejčitě eliptičnými, 1 - 3krát peřenoklanými až peřenosečnými v čárkovité až niťovité, žláznatě tečkované úkrojky, svrchu lysými,
vespod šedochlupatými. Květenství tvoři drobné, ± kulovité stopkaté a ničí úbory, 3 - 4 mm v Ø, sestavené do úžlabnich listnatých hroznů. Zákrov je ± .polokulovitý, střechovitý, víceřadý a květní lůžko lysé, bez plevek. Květy v úborech jsou
pouze trubkovité, obvodové samici, jen nezřetelně větši než obojaké vnitřní, všechny plodné, paprsčité, kromě pestíku pětičetné, se srostlými obaly. Kalich je nezřetelný a koruna úzce trubkovitá, bledožlutá, s pětiklaným okrajem.
Tyčinky jsou souprašné a semeník spodní ze 2 plodolistů a jednopouzdrý. Plody jsou drobné, ± válcovité nažky bez chmýru. VII. - X.
|
V ČSSR se místy pěstuje jako léčivka a koření. Druh je známý jen z kultury, s nejistou oblastí prvotního rozšíření. Nejčastěji se pokládá za prastarou kulturní formu
příbuzného křovitého p. urostlého (A. procera) rostoucího z jihových. Evropy pres Před, Asii do již. Sibiře. Rostliny p. brotanu, zjištěné místy ve Středomoří, v Před. Asii i Sev. Americe, jsou pouze z kultury zplanělé a na příhodných stanovištích
± zdomácnělé. Ve Středomoří je brotan v kultuře již od starověku, v krajích na sev. od Alp, zejména v Německu, snad od 9. - 10. stol. Dnes se pěstuje jen v omezeném rozsahu v Evropě a v USA. - Drogou je nať v květu (Herba abrotani) nebo se z ni po usušení
sdrhují listy (Folium abrotani). Nať se sklízí vesměs z malých ploch srpem a nesmí obsahovat zdřevnatělé dol. části lodyh. Droga obsahuje šedozelené listy a červeně naběhlé lodyhy, voní příjemně aromaticky a intenzívně hořce chutná. Pro pěstování se
u nás brotan rozmnožuje vegetativně, protože semena v oblasti střed. Evropy většinou nedozrávají. V NDR byly vyšlechtěny v oblasti Hor. Lužice a v okolí Erfurtu dva výnosné a nevymrzavé kultivary, které se staly základem většiny pěstovaných kultur v
ostatních evropských státech. Účinnou složkou drogy je silice (1,5%) a dále blíže neznámé hořčiny, třísloviny a kumarinové sloučeniny izofraxidin, skopoletin, umbeliferon aj. V literatuře se uvádějí jako účinné obsahové látky i alkaloidy abrotin a abrotanin.
Droga se používá v lékařství i lidovém léčitelství jako dobré stomachikum při poruchách zažívání (žaludeční
katary, střevní koliky) a nechutenství, při žlučníkových potížích, především při nedostatečném vylučování žluči a konečně jako mírné anthelmintikum proti roupům a škrkavkám. Lidové bylinářství zneužívalo brotan i jako součást směsi drog k vyhnáni
plodu (abortivum). Droga se užívá samotná v nálevu nebo v čaji pro lepší trávení spolu s jinými drogami, popřípadě v lihovém výtažku. Spotřeba drogy a přípravků z ni je dnes obecně velmi omezená.
|
Spíše je brotan znovu objeveným kořením při úpravě některých mas, hlav. zvěřiny, a kořennou součásti bylinných základů některých žaludečních likérů. U nás byl p. brotan
oblíbenou ”voničkou” a kořením na venkovských zahrádkách našich babiček a dnes se občas objeví jako staronové koření i léčivka.
Použitá literatura: Atlas léčivých rostlin, Doc. RNDr. Václav Jirásek, CSc., RNDr. PhMr. František Starý, CSc. Vydalo Státní pedagogické nakladatelství n.p. v Praze
roku 1989 jako svou publikaci č. 6-82-33/2
<<< Zpět na obsah
|
