Herbář on-line - Paprika roční

PAPRIKA ROČNÍ

Lilkovité

Capsicum annuum L.
Solanaceae

Jednoletá, v tropech vytrvalá bylina až polokeř, 20 - 100 cm vys., lysá až chlupatá, se stonky hladkými nebo brázditými, křivolace větvenými. Listy jsou střídavé, dl. řapíkaté, s vejčitou až kopinatou, celokrajnou nebo mělce vykrajovanou čepelí. Květy jsou stopkaté, jednotlivé nebo po 2 - 3 nicí, kromě pestíku převážně 5 - 8četné, se srostlými obaly. Kalich je zvonkovitý, s 5 - 8 krátkými zuby a koruna kolovitá, s 5 - 8 klaným okrajem, bělavá nebo žlutavá, zelené nebo fialové skvrnitá. Tyčinek je ± 5, s nitkami vetknutými při obvodu kratičké korunní trubky a s fialovými prašníky. Semeník je svrchní ze 2 - 3 plodolistů, 2 - 3pouzdrý, s mohutnými nákoutními semenicemi. Plod je dutá, vysýchavá, ± nafouklá bobule, kulovitá, kuželovitá, vejcovitá až tupě čtyřhranná, na vrcholu 1, dole 2 - 3pouzdrá, ve zralosti jasně červená, hnědonachová, oranžová, žlutá, zelenobílá, fialová až skoro černá, s kožovitým, lesklým a za sucha lámavým oplodím. Semena jsou četná, ledvinitá, plochá, na okraji ztloustlá, žlutavě bílá, 3 - 5 mm v Ø. VI. - IX.

V ČSSR se pěstuje v řadě kultivarů v nejteplejších oblastech jako zelenina (nedozrálé plody) nebo pro kořeni (zralé, suché, většinou rozemleté plody). Z několika málo druhů rodu Capsicum, domácích v tropech Ameriky, je v kultuře v subtropech a mírném pásu pouze mnohotvárná p. roční, s vývojovým střediskem v oblasti ze střed. Mexika do Panamy. Tam rostou planě typy s kulovitými plody ± velikosti třešně (subsp. baccatum). Obrovský počet kultivarů poddruhu subsp. annuum členi praktikové většinou na 3 skupiny. Jsou to zeleninové papriky s tlustým oplodím, málo pálivé nebo nepálivé, k jídlu za syrova, na zeleninové pokrmy a do konzerv - var. grossum; exotické papriky s drobnými, tenkostěnnými plody, velmi pálivé, ale nebarvící, zejména var. conoides a var. acuminatum (”Chilli” a ”Cayenne”), vhodné do kořenných směsí typu kari a k nakládání; posléze kořenné papriky, jejichž úzce kuželovité bobule, se střed, tlustým oplodím, s vys. obsahem barviva se suché melou a podle stupně pálivosti tvoří kořennou sladkou, sladkopálivou nebo ostře pálivou papriku - var. longum. V Americe se papriky pěstují nejméně 3 000 let. První papriky dovezl do Evropy (Španělska) už Kryštof Kolumbus. - Drogou jsou sušené plody (Fructus capsici), a to pálivých kořenných paprik (var. longum). Hodnotné jsou ”ostré” maďarské papriky z oblasti mezi Dunajem a Tisou, vhodné jsou však i papriky z jiných teplých oblastí Evropy (Španělsko, již. Francie, Itálie a balkánské státy, u nás již. Morava a již. Slovensko). Dále jih SSSR, Indie, Čína, Japonsko a samozřejmě i Střed. a Již. Amerika. Droga je temně rudá, s jemně kořennou vůní a s ostře palčivou chutí. Účinnou složkou drogy jsou fenylalkylaminové alkaloidy - kapsaicinoidy (± 1,5%), z nichž je nejvíc zastoupen kapsaicin (± 70%) a méně dihydrokapsaicin a nordihydrokapsaicin. Droga dále obsahuje barviva, a to intenzivně červený kapsantin a dále kapsorubin, kryptoxantin, lutein a karoten. Byl také izolován steroidní saponin kapsicidin s antibiotickou aktivitou. Aromatickou vůni i chuť drogy určuje 2-metoxy-3-izobutylpyrazín a příbuzné látky v tzv. ”paprikové silici”, které jsou přítomné ve stopách. Z doprovodných látek obsažených v droze stoji za zmínku flavonové glykosidy (např. apiin a luteolin), cukry, vitamín C (je především v zeleninové paprice!), v semenech, které jsou po semleti rovněž součástí drogy, mastná kyselina linolová (70%).

Mnohem větší použití než v terapii a farmaceutickém průmyslu má paprika v potravinářství jako celosvětově rozšířené vynikající kořeni a dále i zdravá, na vitamín C bohatá zelenina.

Použitá literatura: Atlas léčivých rostlin, Doc. RNDr. Václav Jirásek, CSc., RNDr. PhMr. František Starý, CSc. Vydalo Státní pedagogické nakladatelství n.p. v Praze roku 1989 jako svou publikaci č. 6-82-33/2

<<< Zpět na obsah