PALIČKOVICE NACHOVÁ
Paličkovicovité
Claviceps purpurea (Fr.) Tul.
Bas.: Sphaeria purpurea Fries
Clavicipitaceae
 |
|
Jedovatá bylina, vřeckovýtrusná cizopasná ”tvrdohouba” se džbánečkovitými plodničkami, na vrcholu s otevřeným ústím a uvnitř s výtrusorodou vrstvou z vřecek
a jalových vláken. Ve vřeckách je 8 vícebuněčných, pohlavních výtrusů (askospory), rozšiřovaných větrem. Plodničky jsou četné, ponořené v paličkovitě rozšířené části růžového až nachového stopkatého pletivného lůžka houby (stroma). Paličkovice
cizopasí v mladých semenicích různých trav, především žita. Nákaza askosporami nastává koncem jara až počátkem léta. Výtrusy vyklíčí na bliznách pestíků (tzv. primární infekce) v podhoubí vzrůstající do semeníku, jenž se tak mění v růžkatý útvar.
Vlákna podhoubí odděluji na povrchu napadeného semeníku jednobuněčné nepohlavní výtrusy (konidie). Na znetvořeném semeníku se vylučuje sladká šťáva (medovice), jejíž kapičky lákají hlav. dvoukřídlý hmyz a ten roznáší v nich hoj. konidie na jiné
květy trav (tzv. sekundární infekce). Houbová vlákna stráví celý semeník, druhotně srostou ve tmavofialový až černý růžkovitý útvar (námel) vyčnívající z klásku, resp. z květenství žita nebo jiného druhu trav.
|
Námel je trvalé, odpočinkové stadium houby (tvrdohoubí neboli sklerocium), jež od hostitele odpadne a přezimuje na povrchu půdy. V příštím roce ”vyklíčí” v několik stromat,
v jejichž červených paličkách jsou při obvodu ponořeny četné plodničky (perithecium). VII. Námel je kosmopolit s mnoha biologickými ”rasami”, specializovanými na hostitele. Zito doprovází námel od nepaměti. Námel je dnes novodobou léčivou plodinou, pěstovanou
po zemědělsku na vhodných kultivarech žita, obzvlášť vnímavých k infekci. - Drogou jsou sklerocia (Secale cornutum), tj. námel obsahující alkaloidy, jichž je známo více než 30. Dnes se získává umělou infekcí žitných porostů k tomu účelu vysetých a pro
mechanizované očkování i sklizeň upravených (porost žita je v pásech šir. podle rozchodu kol očkovacího a sklízecího stroje). Šlechtěním se získaly vysokoobsahové kmeny paličkovice nachové, které produkují buď jednotlivé alkaloidy, nebo jejich směs v
průmyslově výhodném poměru. Pěstováni námele umělou infekcí žita se začalo ve 30. letech ve Švýcarsku. Dnes jsou vedle Švýcarska a NSR hlav. producenty námelových alkaloidů Itálie a Československo. Při pěstování námele se porost žita očkuje tzv. námelovinou,
což je suspenze namnožených konidii. Po sklizni vel. sklerocii zůstávají v klasech ještě drobná sklerocia, která se po výmlatu z žita (tzv. námelové žito) ještě vytřídí a zbylé obilky se zpracují v lihovarech na líh. Obsah alkaloidů v námelu, které jsou
účinnými složkami drogy, kolísá od 0,2 do 1%. Alkaloidy lze rozdělit do dvou skupin, jednak ty, které lze odvodit od kyseliny lysergové, a pak tzv. klavinové alkaloidy. Vedle alkaloidů obsahuje námel terapeuticky nevýznamné aminy, barviva a ± 30% tuku.
V terapii se používají čisté alkaloidy, jejich směsi, polosyntetické deriváty, a to výhradně v hromadně
vyráběných léčivých přípravcích.
|
Lihové nebo zahuštěné výtažky z drogy se již nepoužívají. Terapeuticky významné jsou alkaloidy, odvozené od lysergové kyseliny - ergometrin, ergotamin a ergotoxin, což
je směsný alkaloid, složený z ergokristinu, ergokryptinu a ergokorninu. Z polosyntetických derivátů jsou významné dihydroderiváty peptidických alkaloidů.
Použití námelových alkaloidů v terapii je rozsáhlé, počínaje jejich tradičním uplatněním v porodnictví (např.
odstranění poporodního krvácení) a dále jako výrazná sympatikolytika v neurologii, při Basedowově nemoci, klimakterických potížích, rakovinách prsu, poruchách neurovegetativního systému, při symptomatickém léčení migrén atd.
|
Značný průmyslový význam má lysergová kyselina. Pro její výrobu lze využít paličkovici paspalovou(C. pospali), která cizopasí na paspalu dvouřadém (Paspalum distichum),
trávě domácí na pobřeží z vých. USA do Argentiny. Polosyntetický dietylamid kys. lysergové (LSD) má psychotropní účinky a používá se v psychiatrii, je však také zneužíván narkomany jako halucinogen s vel. nebezpečím návyku. Vel.
význam námele podnítil i hledání nových cest k výrobě námelových alkaloidů, a to jeho povrchovou nebo submersní kultivací na umělých živných médiích. Léčivé účinky námele znali již ve staré Číně i v antickém starověku. Středověké hromadné otravy (”mory”)
moukou znečištěnou námelem zůstaly však dlouho nevysvětleny.
Použitá literatura: Atlas léčivých rostlin, Doc. RNDr. Václav Jirásek, CSc., RNDr. PhMr. František Starý, CSc. Vydalo Státní pedagogické nakladatelství n.p. v Praze
roku 1989 jako svou publikaci č. 6-82-33/2
<<< Zpět na obsah
|
