MOCHNA NÁTRŽNÍK
Růžovité
Potentilla erecta (L.) Räuschel
Bas.: Tormentilla erecta L.
Syn.: P. tormentilla Stokes
Rosaceae
 |
|
Vytrvalá bylina, 10 - 50 cm vys., se zdřevnatělým, nepravidelně uzlovatým, často vícehlavým, tmavohnědým oddenkem, 1 - 3 cm v ø. Lodyhy jsou přímé až poléhavé,
nekořenující, ± hustě listnaté, přitiskle pýřité, v hor. polovině i několikrát vidličnatě větvené. Listy jsou střídavé, dlanitě složené, s vel., 5 - klanými palisty, přizemni řapíkaté, 3 - 5četné, lodyžní ± přisedlé, trojčetné, nejhořejší jednoduché.
Lístky jsou přisedlé nebo řapíčkaté, klínovitě obvejčité a zubaté (přizemní listy) nebo podlouhle kopinaté a ± v hor. polovině ostře zastříhávaně zubaté až pilovité (lodyžní listy), obojí lysé a svěže zelené nebo vespod přitisklo chlupaté až huňaté.
Květenství je vrcholové a vrcholičnaté, z dlouhostopkých květů, jež jsou obojaké, paprsčité, v kalisku i ve volných obalech čtyřčetné, s mírně vyvýšeným, za plodu nedužnatějícím květním lůžkem. Lístky kalíšku jsou čárkovitě podlouhlé, přítupé,
cípy kalicha kratší a širší, až ± vejčité, řídce chlupaté a korunní lístky obsrdčité, zdéli kalicha nebo delší, žluté.
|
Tyčinek je 15 - 20 a gynaeceum apokarpické, ze 4 - 8 (20) pestíků, s boční, subterminální čnělkou. Za plodu je souplodí z jednostranně vejcovitých, ± svraskale rýhovaných
nažek odpadávajících jednotlivě od suchého lůžka. VI. až X. V ČSSR hoj.; louky, lesy, vřesoviště, mokřiny a rašeliniště z nížiny do hor. Druh roste z mírného pásu do pohoří subtropů v Evropě a záp. Sibiři (na vých. k 85° v. z. d.), s ostrůvkovitým výskytem
v oblasti Kavkazu. Druh se značně šir. ekologickým rozpětím, proto je z druhů rodu Potentilla ve střed. Evropě nejhojnější. Na vhodných stanovištích stoupá až do alpínského stupně. - Drogou jsou oddenky bez kořenů a zbytků nadzemních části rostlin
(Radix tormentillae), sbírané nejlépe v časném podzimu, protože při sběru zjara před vyrašením listů dochází často k záměnám. Za 1 hod. lze sebrat ± 1 kg oddenků této výlučně sběrové drogy. Usušené oddenky jsou vrásčité až hrbolaté, neohebné a tvrdé,
s jizvami po kořenech a lodyhách. Droga je tmavě hnědočervená, na lomu nerovná, poměrně těžká, bez výrazného pachu a silně svíravé chuti. V droze nátržníku (i u jiných druhů mochen) jsou význačnými metabolity především třísloviny katechinového typu.
Nátržník je na ně nejbohatší (až 20%). Tyto třísloviny přecházejí sušením i skladováním zčásti na červenohnědé flobafeny (tzv. tormentilová červeň) a galotaniny. Dále byly v droze zjištěny triterpenický alkohol tormentol a flavonoidní sloučeniny, které
tvoří s tříslovinami ve vodě rozpustné komplexy s výrazným antibiotickým účinkem(i), organické kyseliny a jiné látky.
Droga působí hlav. jako lokální adstringens. V lidovém léčitelství a částečně i v lékařství, se oceňují
její protiprůjmové účinky, zejména při nespecifických střevních poruchách. Vyšší dávky drcené či práškované drogy, nálevu nebo vývaru mohou způsobit zvraceni a nevolnost. Významné je zevní používání drogy ve formě tinktury na záněty sliznice
v ústech, záněty jazyka, dásní a při paradentóze. Buď se ji nemocná místa potírají, nebo se používá zředěná ve vodě jako kloktadlo. Odvar drogy se používá i zevně do koupeli a k léčení hemeroidů, bércových vředů, omrzlin a na obtížně se hojící
a mokvající rány (obklady). Droga se používá i ve veterinářství.
|
Oddenek nátržníku může plně nahradit cizokrajné drogy s vys. obsahem tříslovin, např. kořeny jihoamerického keře kramérie trojmužné (Krameria triandra;
čel. kramériovité - Krameriaceae), která poskytuje k nám dříve hoj. dovážený tzv. ratanhový kořen z And (Chile, Bolivie, Peru). Obsahuje 10 - 15% katechinových tříslovin. Stejné, avšak slabší účinky než nátržníková droga má
nať mochny husí (P. anserina), u nás hoj. na pastvinách, návsích a na březích vod z nížiny do podhůří. Obsahuje 4 - 7% tříslovin, převážně galotaninů. Upotřebení nátržníkové drogy jako zdroje tříslovin pro barvení kozí na červeno patří
už minulosti.
Použitá literatura: Atlas léčivých rostlin, Doc. RNDr. Václav Jirásek, CSc., RNDr. PhMr. František Starý, CSc. Vydalo Státní pedagogické nakladatelství n.p. v Praze
roku 1989 jako svou publikaci č. 6-82-33/2
<<< Zpět na obsah
|
