MÁTA PEPRNÁ
Hluchavkovité (pyskaté)
Mentha x piperita L.
(M. aquatica L. x M. spicata L.)
Lamiaceae (Labiatae)
 |
|
Vytrvalá bylina, ± lysá, výrazně aromatická, lesklá, 30 - 50 (90) cm vys., často nachově naběhlá, s dl. plazivým oddenkem a s četnými nadzemními kořenujícími výběžky.
Lodyhy jsou přímé nebo vystoupavé, větvené, čtyřhranné a listy křižmostojné, řapíkaté, s vejčitě podlouhlými až kopinatými, na spodině zúženými až ± srdčitými a oddálené chrupavčitě pilovitými čepelemi. Květenství tvoři vrcholový, ± prodloužený,
dole často přetrhovaný lichoklas z četných hustých lichopřeslenů. Květy jsou stopkaté, většinou obojaké, na některých jedincích jen samičí, ± paprsčité, se srostlými obaly. Kalich je trubkovitý, rýhovaný, lysý, s 13 žilkami a brvitými zuby a koruna
lilákově růžová, s krátkou trubkou a skoro pravidelným čtyřcípým lemem. Tyčinky jsou 4, stejně dl. a vyčnívající z koruny. Semeník je svrchní ze 2 plodolistů, dvoupouzdrý,
při spodině s nektarovým prstencem. Plody se netvoři (jalové rostliny). VI.—VlIl. Kulturní rostlina hybridního původu. Pěstuje se k získání silice, převážně v Evropě, nezřídka zplaňuje, ale jen obtížně zdomácňuje.
|
Hybrid vznikl asi koncem 17. stol. v Anglii. První spolehlivý popis zveřejnil anglický botanik J. Ray r. 1696 podle rostliny nalezené v kultuře M spicata v zahradě
dr. Ealese v hrabství Herfordshire. Tzv. kadeřavé máty, s nápadně zkadeřenými čepelemi, patří však převážně k jiným druhům mát nebo k jejich křížencům, hlav. m. dlouholisté (M longifolia; bas. M spicata var. longifolia), m. klasnaté
(M spicata) a m. vodní (M. aquatica), ačkoli je známa i podobná forma m. peprné (var. crispula). - Drogou jsou listy (Folium menthae piperitae), u nás výjimečně nakvétající nať (Herba menthae piperitae). Máta se sklízí poprvé na
začátku květu a znovu vždy po obražení (2 - 3krát do roka). Buď se z ní odrhnou listy, nebo se suší celá nať. Droga je tmavozelená, příjemně voní mentolem a chladivě ostře chutná. Výnosy z kultur jsou 40 q/ha natě nebo 10 - 20 q/ha listů. Pro farmaceutické
účely se pěstuji pouze kultivary, jejichž silice má příjemně sladěnou mentolovou vůni. Od 18. stol. se v městečku Mitcham v Anglii (hrabství Surrey) pěstovala máta, jež se stala základem dnešních kultur máty. Odtud označení vyšlechtěných kultivarů jako
máty typu Mitcham. Většinou se jedná o rostliny s nati a listy fialově naběhlými (f. piperita; - black mint) nebo řidčeji o zelené kultivary bez fialových pigmentů (f. pallescens - white mint). U nás byl vyšlechtěn kultivar s fialovým pigmentem
cv. Perpeta a v NDR tetraploidní cv. Multimentha. V jihových. Asii (Čína, Japonsko, Korea, Vietnam), částečně v USA a ve Střed. a v Již. Americe (např. Brazílii) se pěstuje kulturní odrůda m. rolní (M arvensis var. piperascens), tzv. japonská
máta, s vyš. (až 90%) obsahem mentolu v silici, která má velký průmyslový význam jako zdroj silice i mentolu. Nemá ale význam ve farmacii, protože se nehodí ani na drogu, ani její silice neodpovídají požadavkům lékopisů. Droga z kultivarů typu Mitcham
obsahuje 1 - 3% silice a vedle ní třísloviny a hořčiny. Hlav. složkou silice je mentol (± 50%) a jeho estery, dále menton, cineol, limonen, pulegon, viridiflorol, mentofuran a karvon. Obě poslední složky nesmějí být přítomné ve větším množství, aby neutrpěla
vyrovnanost vůně a chuť silice.
Obsahové látky drogy působí jako spazmolytické cholagogum, karminativum, antidiarrhoikum a dezinficiens
na zažívací ústrojí. Předpisuje se nálev samotné drogy nebo drogu obsahujících čajových směsí při zažívacích potížích, křečích, nadýmání a špatném trávení, při žlučníkových potížích a k odstranění nechutenství. Při dlouhodobém užíváni
je nutná kontrola krevního obrazu! Mátová silice se uplatňuje v mnohých hromadně vyráběných léčivých přípravcích s obdobným využitím jako droga. Zevně se používá silice i čistý mentol (inhalace, nosní masti) při rýmě a nemocech z nachlazeni
a do posilujících a dezinfikujících koupeli. Mentol je také součásti osvěžujících, chladících a prokrvujícich mazání, balzámů a mastí. V kosmetice jsou silice a mentol nepostradatelné do zubních past, ústních vod apod. Chladivé a tišící účinky
mentolu a silice jsou způsobeny drážděním receptorů pocitu chladu. Zanedbatelné nejsou ani anestetické a povrchově analgetické účinky mentolu.
|
Máta, silice i mentol patří objemem produkce k hlav. farmaceutickým i průmyslovým surovinám. Roční světová spotřeba silice je víc než tisíc tun a hlav. výrobci jsou Japonsko,
USA, Korea, Indie, Čína a SSSR, výroba narůstá v Brazílii. Používání m. je známo od starověku.
Použitá literatura: Atlas léčivých rostlin, Doc. RNDr. Václav Jirásek, CSc., RNDr. PhMr. František Starý, CSc. Vydalo Státní pedagogické nakladatelství n.p. v Praze
roku 1989 jako svou publikaci č. 6-82-33/2
<<< Zpět na obsah
|
