CHRPA POLNÍ ("MODRÁK")
Hvězdnicovité (složnokvěté)
Cyanus segetum J. Hill
Syn.: Centaurea cyanus L.
Asteraceae (Compositae)
 |
|
Jednoletá až ozimá bylina, zřídka dvouletá,10-80 cm vys. šedozelená, pavučinatě vlnatá. Lodyha je přímá, hranatá, většinou větvená. Listy jsou střídavé, kopinaté,
přízemní v řapík zúžené, lyrovitě peřenoklané až peřenosečné, dol. lodyžní přisedlé a oddálené zubaté, hor. rovněž přisedlé, čárkovité a celokrajné, žilky konči na okraji čepelí černou tečkou. Květenství tvoří koncové úbory na hlav. lodyze a jejich
větvích. Zákrov je vejčitě válcovitý, střechovitý, s podlouhlými listeny, se suchomázdřitým úzkým hnědým nebo tmavým lemem, na okraji nepravidelně pilovitým a stříbřitým. Lůžko úborů je plevkaté. Květy jsou kromě pestíku pětičetné, se srostlými
obaly, všechny dl. trubkovité, blankytně modré, zřídka bílé, růžové nebo tmavofialové, obvodové jalové, silně zveličelé, paprskující, šikmo nálevkovité, pětiklané, ± souměrné, v terči jsou obojaké a fialové. Tyčinky jsou souprašné. Semeník je spodní
ze 2 plodolistů, jednopouzdrý. Plodem jsou válcovité, pýřité, modrošedé a běloproužkaté, na vrcholu bílé nažky, s dvouřadým rezavým chmýrem, vzniklým přeměnou prvotně nezřetelných uštů kalicha
|
VI.-X. V ČSSR roztr.; polní plevel, zejména v ozimech, v jetelištích, ve výsevech řep, úhory, rumiště, skládky, polní cesty a železniční i silniční náspy z nížiny do
podhůří. Dnes rozšířením kultury obilí jako skoro kosmopolitní plevel. Chybí v sovětské Střed. Asii a na Sibiři. Ve střed. Evropě nejspíš jako archeofyt, čištěním osiva obilí a používáním herbicidů na silném ústupu (obdobně jako koukol polní - Agrostemma
githago). Pův. nejspíš jen v jihových. Evropě, na Sicílii a v Před. Asii, kde roste na stepích a skalnatých svazích, daleko od sídlišť i obilních kultur. - Drogou jsou sytě modré květy paprsku úborů (Flos cyani) nebo celé úbory (Anthodium cyani).
Sbírají se v létě za suchého počasí ručně; sběr je pracný, za l hod. lze sebrat nejvýš 100 g květů či l kg úborů. Především květy se nesmějí mačkat. Drogy, jsou-li dobře sbírané a sušené, neztrácejí sytě modrou barvu, jsou bez vůně s nasládlou, poněkud
stahující chutí. Zatím jsou na trhu drogy z balkánských států a SSSR. Bude-li se droga požadovat i v budoucnu, bude nutno přejít k pěstování. Obě drogy se používají dnes především jako vzhledové, k zlepšení barevnosti čajových směsí, popřípadě nakuřovacich
prášků. Drogy neobsahuji fyziologicky výrazněji účinkující látky. Modrou barvu podmiňuje glykosidicky vázaný cyanin. Dalšími glykosidy v drogách jsou centaurin a cichoriin. Mezi doprovodné látky patří sliz, cukry a organické kyseliny. Dříve uváděné alkaloidy
nebyly nověji potvrzeny. Polyiny a polyeny (centaur X a centaur Y), izolované z natě, jsou obsaženy také v listenech zákrovů, tedy i v droze z celých úborů. Rovněž pravděpodobná je i přítomnost lignanového glykosidu arktiinu
V lidovém léčitelství se droga považovala za prostředek močopudný i ”krev čistící”. Používala se v nálevu,
který se také doporučoval k výplachům očí při zánětech spojivek (pravděpodobně pro jasně modrou barvu květů ch. se tomuto účinku věřilo). Dnešní lékařství od používání drog z ch. upouští, protože pro lidové indikace má prostředky účinnější.
Chrpové drogy jsou v podstatě pro terapii již obsoletní, zbývá jen jejich výše zmíněná estetická hodnota při úpravě některých čajových směsí
|
Modré barvivo z květů se dříve mísilo s kamencem k získání sytě ultramarínové barvy nebo se usušené květy uhnětly s hustou klovatinou v těsto; obojí se používalo k barvení
látek. V okrasném zahradnictví jsou známé jak nízké a bohatě rozvětvené formy s malými úbory, tak i ”plnokvěté” formy s květy v terči podobnými vel. nálevkovitým květům v paprsku. Všechny květy jsou modré, bílé, bledě růžové nebo purpurově fialové. Neplnokvěté
bílé a růžové formy se pěstovaly v zahradách již ve středověku
Použitá literatura: Atlas léčivých rostlin, Doc. RNDr. Václav Jirásek, CSc., RNDr. PhMr. František Starý, CSc. Vydalo Státní pedagogické nakladatelství n.p. v Praze
roku 1989 jako svou publikaci č. 6-82-33/2
<<< Zpět na obsah
|
