HEŘMÁNEK LÉKAŘSKÝ
Miříkovité (okoličnaté)
Hvězdnicovité (složnokvěté)
Chamomilla recutita (L.) Rauschert
Bas.: Matricaria recutita L.
Syn.: M. chamomilla L. p. p.
Asteraceae (Compositae)
 |
|
Jednoletá bylina, 10 - 80 cm. vys., aromatická. Lodyha je vzpřímená, větvená, oblá, lysá a listy jsou střídavé, přisedlé, 2 - 3krát peřenosečné v úzce čárkovité,
hrotité úkrojky. Květenství tvoří jednotlivé, koncové, dl. stopkaté úbory. Zákrov je polokulovitý, skoro jednořadý, s podlouhlými, zelenými, úzce hnědě lemovanými listeny a lůžko kvetoucích úborů je duté, bez plevek. Květy jsou se srostlými obaly,
v terči obojaké, paprsčité, kromě pestíku pětičetné, s trubkovitou, pětizubou, zlatožlutou korunou, květy v paprsku samicí, jazykovité, bílé, zprvu vzpřímené, záhy sehnuté, a to v závislosti na vývinu plochého lůžka v kuželovité. Kalich je jako
nezřetelný lem. Tyčinky jsou souprašné. Semeník je spodní ze 2 plodolistů a jednopouzdrý. Plodem jsou obvejcovité, ± zakřivené nažky, na vnitřní straně pětižebré, vně žlázkatě tečkované, bez chmýru. V.-IX. V ČSSR dosti hoj.; pole, úhory, návsi,
pustá místa, skládky, vinice, u cest a zdi z nížiny do podhůří, hlav. v teplejších oblastech, někde pospolitě.
|
Druh roste v Evropě a Asii, kromě nejsevernějších oblastí (na vých. do Tibetu a střed. Činy), z mírného pásu do severnějších oblasti subtropů. Původní snad jen z již.
a jihových. Evropy (od Vel. nížiny uherské) do jihozáp. Asie, ve střed. Evropě nejspíš jako archeofyt. Často zplaňuje i zdomácňuje. S obilním osivem byl zavlečen do atlantské Sev. Ameriky (dnes pěstováním i do Argentiny) a Austrálie. Produkce plodů je
značná (± 45 000 nažek na rostlině ročně), nažky se od zeslizovatělé pokožky lůžka úboru snadno oddělují. -Drogou jsou úbory (Flos chamomillae vulgaris), se stopkou do 2 cm dl. Sbírají se nepřekvetlé (paprsek má být rovnovážně rozestalý a terč jasně
žlutý!), aby se usušené nerozpadávaly. Z drogy pův. sběrové se h. stal alespoň z poloviny pěstovanou léčivkou (hlav. státy jihozáp., střed, a jihových. Evropy, dále Egypt a Argentina). Náš kultivar cv. Bohemia patří k nejlepším na světě a je hledanou
vývozní léčivou drogou (”Chamomilla bohemica”). Velkoúborné kultivary získané polyploidií nejsou pro snadnou rozpadavost úborů na drogu vhodné (náš cv. Pohořelický), vyhovuji však k destilaci silice. Dnes je pěstování h. od setí přes sklizen až po tříděni
plně mechanizované, Sklízet lze i několikrát za rok, protože rostliny rychle obrážejí a znovu kvetou. Výnos ± 2 q/ha. Ruční sběr z malých ploch, v přírodě ho lze urychlit hřebeny. Droga voní příjemně aromaticky a chutná nahořkle kořenně. Obsahuje silici
(± 1% i více, ojediněle až do 3%) s hlav. složkami jimiž jsou chamazulen (do 20%), a-bisabolol, bisabololoxid A, bisabololoxid B, spiroéter a jeho izomery, farnesen a ve stopách bisabolonoxid. Chamazulen vzniká až destilaci nebo při přípravě nálevu působením
vařící vody z proazulenu matricinu. Obsah chamazulenu a bisabololu závisí na kultivaru a původu drogy; více chamazulenu má droga z oblasti střed. Evropy a ze severnějších oblastí, zatímco španělský a portugalský heřmánek obsahuje více bisabololu. Obě
tyto látky a spiroétery jsou výrazně protizánětlivé. Náš domácí cv. Bohemia patři k bisabololoxid A-typu, protože v jeho silici tato složka převažuje vedle chamazulenu a spiroéterů, zatímco a -bisabolol je zastoupen jen nepatrně. Nemálo významné jsou
i volné glykosidicky vázané flavonoidy, z nichž byly izolovány aglykony apigenin, luteolin, kvercetin a patuletin. Spazmolyticky působí zejména apigenin. Z oxykumarinů jsou důležité umbeliferon a protizánětlivě aktivní herniarin. Z doprovodných látek
jsou významné hořčiny i sliz.
Droga působí protizánětlivě a dezinfekčně, uvolňuje křeče hladkého svalstva, působí slabě diureticky a diaforeticky.
Užívá se při onemocnění zažívacího ústrojí, hlav. při žaludečních a střevních poruchách, dále při chronických průjmech, zánětech močových cest, nachlazení i v rekonvalescenci. Zevně působí rovněž dezinfekčně, protizánětlivě a podporuje
granulaci tkáni. Droga se velmi cení v kožním a očním lékařství i ve stomatologii, dále při léčení hemeroidů, na výplachy, koupele, na pokožku porušenou ozařováním a v léčebné kosmetice. Nenahraditelná je v dětském lékařství, protože i u kojenců
je bez nepříznivých vedlejších účinků. H. se používá v nálevu samotný, v čajových směsích nebo jako přísada do kloktadel, klyzmat a koupelí.
|
Droga i silice slouží k výrobě četných galenik, hromadně vyráběných léčivých přípravků, i v kosmetice.
Použitá literatura: Atlas léčivých rostlin, Doc. RNDr. Václav Jirásek, CSc., RNDr. PhMr. František Starý, CSc. Vydalo Státní pedagogické nakladatelství n.p. v Praze
roku 1989 jako svou publikaci č. 6-82-33/2
<<< Zpět na obsah
|
