SLÉZ LESNÍ
Slézovité
Malva sylvestris L.
Malvaceae
 |
|
Dvouletá až vytrvalá bylina, 20 - 120 cm vys., s vřeteno vitým kořenem, ± lysá až chlupatá, s jednoduchými i chomáčkovitými chlupy a v pletivech se slizovými idioblasty.
Lodyha je vystoupavá až přímá, s řídkou dření. Listy jsou střídavé, přizemni dl., lodyžní krátce řapíkaté, s okrouhle ledvinitou, srdčitou a dlanitoklanou čepelí s 5 (3 - 7) okrouhlými až vejčitě trojhrannými a nepravidelně vroubkovanými laloky.
Květy jsou většinou po 2 - 6 (15) v úžlabí listů na odčlánkovaných stopkách (perikládium), obojaké, paprsčité, ± pětičetné, s volnými obaly. Pod kalichem je kalisek ze 3 volných, úzkých lístků. Kališní lístky jsou v dol. 2/3,
srostlé a korunní nehetnaté, podlouhlé až obvejčité, vpředu hluboce vykrojené, bolavé až růžové a tmavěji žilkované. Tyčinky jsou četné, jednobratré; hor. část nitek je rozdvojená, každá s 1 prašným váčkem, dol. části srůstají v trubku. Semeník
je svrchní, terčovitý, ze 6 - 12 plodolistů. Plod je kotoučovitý, poltivý, jednoplodolistové plůdky se oddělují od střed. sloupku. Dílčí plůdky jsou hnědé až černé, nepukavé, síťnatě dolíčkaté. VI. - IX.
|
V ČSSR roztr. až dosti hoj.; pastviny, návsi, suché louky, rumiště, pustá místa, u cest a plotů v nížině až pahorkatině teplejších oblasti, častěji v českých zemích, na
Slovensku hlav. na jihu. Areál druhu je evropsko-západoasijský, jedná se však většinou o druhotné rozšíření zdomácněním. Původ. snad jen na skalních stepích ve vých. Středomoří nebo spíše na pouštích záp. Asie, ačkoli i ve střed. Evropě druh vstupuje
leckde do pův. společenstev. Zavlečené ve všech světadílech. I když se sbírá na drogu i planě rostoucí s. lesní a také s. přehlížený (M. neglecta), pro farmacii je důležitý především s. maurský (M. mauritiana; syn. M sylvestris subsp.
mauritanica) rostoucí planě ze Středomoří do subtrop. Asie. Jeho rostliny mají v úžlabí listů až 15 květů, laloky čepelí jsou zubaté, korunní lístky temně červeně fialové, s ještě tmavšími žilkami. Pěstuje se jako léčivka v Evropě již několik
stol. a ojediněle zplaňuje. Místy se pěstuje na zahrádkách jako okrasná a zároveň léčivá a medonosná rostlina. Pro produkci drogy byl u nás vyšlechtěn kultivar cv. Krajový. - Drogou jsou listy (Folium malvae) nebo květy (Flos malvae). Sbírají se jen
z pěstovaných rostlin. Pěstitelské plochy jsou převážně malé, protože sběr je ruční a časově náročný. Listy se sbírají i s řapíky a vybírají se jen nepoškozené, nenapadené rzí slézovou (Puccinia malvacearum). Květy se postupně, tak jak nakvétají,
sbírají i s kalichy a volně se ukládají do sběrových košů. Při sběru pozor na včely a čmeláky! Přednost mají plnokvěté kultivary, které byly postupně vyšlechtěny. Sušení obou drog je pomalé, vzhledem k vyš. obsahu slizu. Drogy si zachovávají přirozenou
barvu (květy spíše tmavnou), jsou bez pachu a mdle slizovitě chutnají. Větší střediska pěstování s. maurského jsou v západoevropských státech (NSR, Belgie, Nizozemí a Francie). Hlav. účinnou složkou obou drog je sliz, kterého listy obsahují kolem 10%
a květy do 20%. Stavebními látkami slizu jsou galaktóza, ramnóza a arabinóza. Kromě slizu obsahuje listová droga třísloviny, v květní droze jsou antokyanová barviva (např. malvin).
V lékařství i v lidovém léčitelství se obě drogy hoj. využívají, buď samotné ve studenovodném výluhu, nebo
v čajových směsích, dále jako účinná složka sirupů, popřípadě hromadně vyráběných léčivých přípravků. Mají podobné nebo stejné využití jako drogy z proskurníku. Doporučují se při žaludečních a střevních katarech k upravení peristaltiky, k lepšímu
odkašláváni při zánětech hor. cest dýchacích a průduškových katarech (jsou součástí rozmanitých prsních čajů) a zevně se uplatňují jako účinná složka změkčujících obkladů na zastaralé otoky i v kloktadlech, která podporují hojení zanícené
sliznice v ústní dutině. Doporučují se z nich také obklady na nežity, aby rychleji dozrály.
|
Slézy jsou od starověku součástí materia medica. Franský král Karel I. Veliký doporučoval pěstování této významné skupiny léčivých rostlin a bylináře z počátku novověku
je rovněž oceňovaly. Dodnes jsou drogy s. v popředí zájmu lékařství i lidového léčitelství.
Použitá literatura: Atlas léčivých rostlin, Doc. RNDr. Václav Jirásek, CSc., RNDr. PhMr. František Starý, CSc. Vydalo Státní pedagogické nakladatelství n.p. v Praze
roku 1989 jako svou publikaci č. 6-82-33/2
<<< Zpět na obsah
|
