RYBÍZ
ČERNÝ
Srstkovité
Ribes
nigrum L.
Grossulariaceae
 |
|
Keř,
80 - 150 cm vys., bez ostnů, s listy a plody kořenně nepříjemně páchnoucími.
Mladé větévky jsou chlupaté a světlé, později temně červenohnědé. Listy
jsou střídavé, bez palistů, s řapíkem zdéli čepele, jež je až 10 cm šir.,
dlanitě 3 - 5 laločná, ± srdčitá, s trojhrannými, špičatými, 2krát hrubě
pilovitými laloky, svrchu lysá nebo olysalá, vespod ± chlupatá a žlutě
žláznatě tečkovaná četnými přisedlými, pryskyřičnými žlázkami. Květenství
tvoří vícekvěté, řídké, nicí hrozny. Květy jsou zvonkovité, červeně, hnědo-
nebo žlutozelené v paždí kopinatých, chlupatých listenů, několikrát kratších
než hluboko pod květem odčlánkované jejich stopky (perikládium), se zřetelnými
listenci. Květy jsou obojaké, kromě pestíku pětičetné, s volnými obaly.
Srůstem dol. části kalicha s květním lůžkem vzniká mělce zvonkovitá, vně
žláznatě tečkovaná češule, s niž srůstá jednopouzdrý semeník ze 2 plodolistů.
Kališní ušty jsou podlouhlé, vykloněné navenek češule, žláznatě tečkované
a pýřité, 2krát delší než užší a vzpřímené korunní lístky. Semeník je
na vrcholu ± vyklenutý, s nástěnnými semenicemi.
|
Plodem jsou kulovité, ± dl. stopkaté, černé, žláznatě tečkované, nepříjemně
páchnoucí, ale nasládlé bobule, se zaschlými kališními ušty. Semena jsou četná,
s rosolovitým vnějším a kamenným vnitřním osemením. IV. - V. V ČSSR vz.; luhy,
vlhké lesy a pobřežní křoviny v nížině až pahorkatině. Pěstuje se jako ovocný
keř a místy zplaňuje. Druh roste převážně v mírném pásu Eurasie, souvisle z
Irska, Vel. Británie a Skandinávie přes střed, a vých. Evropu a Sibiř až do
Přímořského kraje (SSSR) a severových. Číny; v již. Evropě a na Kavkaze vz.
a dále v Himálaji a ve střed. Číně. V Evropě na některých nalezištích nejspíš
jen zplanělý a zdomácnělý, zejména v záp. oblastech, neboť např. ve Francii
se první kultury r. černého datují již z r. 1750. Za primární lze považovat
výskyty v sev. a ve vých. Evropě, snad i některá místa v hor. Porýní. Dnešní
hlav. střediska kultur černého rybízu jsou v záp. Evropě, ve střed. a sev. oblasti
SSSR, hlav. jeho evropské částia v USA. - Drogou jsou nepoškozené a nenapadené
listy s řapíkem, sytě zelené (Folium ribes nigri), sbírané hned po sklizni plodů.
Listy můžeme z letorostů sdrhovat. Za 1 hod. se jich sebere až 5 kg. Droga je
tmavozelená, nedrolivá, mírně aromatická, se stahující chutí. Dnešní četné plantáže
rybízu, zakládané pro plody s vys. obsahem vitamínu C, stačí uspokojit i požadavky
farmacie na listovou drogu. Ta obsahuje flavonoidy (kempferol, kvercetin a myricetin),
katechinové třísloviny, malé množství silice (0,02% v čerstvých listech) s karenem,
karyofylenem, geraniolem, linaloolem a dalšími složkami. Droga obsahuje ve stopách
kyanogenni sloučeniny, aminokyseliny glutamin a asparagin, vitamíny C a P a
konečně i fytoncidní složky.
Účinky
drogy jsou močopudné, potopudné a protiprůjmové. V lékařství i
lidovém léčitelství se doporučuje nálev drogy samotné při nemocech močových
cest, chorobách z nachlazení, proti průjmům a revmatismu. S močopudností
drogy souvisí i její účinek protirevmatický. R. černý se dnes pěstuje
především pro bobule, zpracovávané na džemy, sirupy, šťávy; jejich barvivem
se přibarvují některé další potravinářské výrobky. Plody obsahuji ve 100
g až 150 mg vitamínu C, tedy skoro dvojnásobné množství, než je v citrónech
a pomerančích.
|
Vitamin
C se sice dnes vyrábí hlav. synteticky, ale jeho přirozené zdroje jsou zdravotně
významné proto, že obsahují zároveň důležité doprovodné látky, např. bioflavonoidy
(vitamín P-faktor), jež jeho účinek zvyšují. Listy černého rybízu se začaly
používat k léčení asi v 16. stol. Jejich věhlas se značně rozšířil zejména proslulými
vodoléčebnými kúrami Sebastiana Kneippa v minulém stol., doplňovanými fytoterapií,
v niž byly listy r. černého důležitou složkou. Jejich dnešní využití v medicíně
je omezené, zatímco zdravotnický význam plodů a přípravků z nich neustále vzrůstá.
Použitá literatura: Atlas léčivých rostlin, Doc. RNDr. Václav Jirásek, CSc., RNDr. PhMr. František Starý, CSc. Vydalo Státní pedagogické nakladatelství n.p. v Praze roku
1989 jako svou publikaci č. 6-82-33/2
<<< Zpět na obsah
|
