ANDĚLIKA LÉKAŘSKÁ
Miříkovité (okoličnaté)
Archangelica officinalis G. F. Hoffmann
Syn.: Angelica archangelica L.
Apiaceae (Umbelliferae)
 |
|
Dvouletá až několikaletá bylina, aromatická, 1 - 2,5 m vys., po odkvětu hynoucí. Oddenek je řepovitý, s četnými kořeny. Lodyha je přímá, tlustá, dutá, červenohnědá,
nahoře větvená. Listy jsou vel., střídavé, v obrysu trojhranné, trojeně 2 - 3krát zpeřené, přízemní dl. řapíkaté, lodyžní nadmutou pochvou přisedlé. Lístky jsou vejčité až vejčitokopinaté, zastřihávaně zubaté, s bíle hrotitými zuby. Květenství
tvoří vel. okolíky z 20 - 40 okolíčků, na větvích jsou koncové, polokulovité, bez obalu, ale s obalíčky z četných listenů. Květy jsou obojaké, paprsčité, kromě pestíku pětičetné, s volnými obaly a medově vonné. Kalich je nezřetelný a korunní lístky
jsou eliptičné, zelenavé až žlutavé. Tyčinky jsou delší než koruna. Semeník je spodní ze 2 plodolistů, na vrcholu se žláznatým terčem, s vyčnívajícími 2 krátkými čnělkami.
Plodem jsou elipsoidní, bledožluté dvojnažky, každá se 2 okrajovými blanitými křidly. Dvojnažky se dělí ve zralosti svisle odzdola ve 2 nažky. VI. až VIII. V ČSSR vz.; vlhké louky, prameniště, světlé křoviny a u lesních potoků z podhůří do hor
|
(Šumava, Krušné a Jizerské hory, Krkonoše, Jeseník a Karpaty), v Sudetech z býv. kultur jen zplaněle, v Tatrách, kde je v současnosti jedině pův., místy
nešetrným sběrem skoro vyhubena. Druh roste v Evropě a Asii (z Arktidy do mírného pásu, dále na jihu jen v horách); nejdále na záp. v Grónsku a na vých. až k 135° v. z. d. - Drogou jsou oddenky s kořeny (Rhizoma angelicae cum radicibus), méně plody (Fructus
angelicae) a nať (Herba angelicae). Oddenky mají až 5 cm v ø, jsou jemně kroužkované, tmavo- až šedohnědé a kořeny červenavě hnědošedé. Naťovou drogou jsou jen mladé prýty. Drogy se získávají výjimečně z rostlin ve volné přírodě (subsp. officinalis
var. officinalis}, většinou z pěstovaných (var. sativa). Tato odrůda je v kultuře jako léčivka a kořeni snad již od 16. stol. A. se pěstuje na Islandě, Faerských ostrovech, ve Skandinávii, Vel. Británii, v Nizozemí, NSR a NDR, ve Španělsku,
Švýcarsku, ve vel. ve Francii, kde to byla nejpozději od 17. stol. také jednou ze siličných drog pro přípravu známého žaludečního likéru šartrésky. Ve střed. Evropě jsou pouze maloplošné kultury do 10 ha. Pěstuje se ve vyšlechtěných kultivarech, u nás
např. cv. Jizerka, v NDR cv. Sächsische Angelika a cv. Thüringer Angelika. Oddenky se sklízejí již z dvouletých rostlin, s možností mechanizované vyorávky, s výnosem až 100 q/ha. Nažky skýtají výnos až 8 q/ha. Kultury a jsou u nás ohrožovány hlav. mšicemi,
kořeny poškozují drátovci, larvy brouků kovaříků. Oddenková droga je tmavá, příjemně páchne, chutná palčivě hořce a ostře kořenně. Obsahuje silici (až 1%) s hlav. podílem a -pinenu, limonenu, a -felandrenu, a -cymenu, terpeny a laktony s baktericidními
účinky. Z nich pentadekanolid se vyznačuje pižmovým pachem. Terapeuticky jsou významné i hořčiny, kumarinové a furokumarinové deriváty. Nažky obsahují až 1,5% silice s vyšším podílem terpenů; z kumarinových derivátů převažuje imperatorin. Naťová droga
má silice nejméně.
V lidovém léčitelství se drogy anděliky, hlav. oddenky, používají v širším měřítku. Droga je výrazně močopudná,
podporuje pocení, zlepšuje trávení, mírní nechutenství a nadýmání. V lékařství se předpisuje samotná v nálevu nebo v čajových směsích při zažívacích poruchách. Častější užívání působí však nepříznivě na centrální nervovou soustavu. U zvláště
citlivých osob může práce s čerstvými rostlinami a. i s jejími drogami vyvolat působením kumarinových derivátů fotosenzibilitu, alergické vyrážky a otoky.
|
V Evropě se od nepaměti používá také v kuchyni jako zeleninové koření, hlav. do polévek. Ve Francii, Rakousku i jinde se mladé lodyhy a řapíky kandují a jejich kousky
zdobí cukrářské výrobky. Přísada práškované oddenkové drogy je také ve šňupavém tabáku značky ”Schneeberger”. V likérnictví je andělikový oddenek součásti kořených směsí nejen při výrobě šartrésky, ale i jiných hořkých žaludečních likérů. Z oddenkůi
plodů se destiluje silice, používaná v potravinářském průmyslu a parfumérii. A. se občas pěstuje jako mohutná, dekorativní rostlina ve větších zahradách a parcích, zejména jako solitéra na rozsáhlejších trávníkových plochách, poblíž jezírek a vodních
toků.
Použitá literatura: Atlas léčivých rostlin, Doc. RNDr. Václav Jirásek, CSc., RNDr. PhMr. František Starý, CSc. Vydalo Státní pedagogické nakladatelství n.p. v Praze
roku 1989 jako svou publikaci č. 6-82-33/2
<<< Zpět na obsah
|
